Udeřil

Zaklepání na dveře a zvonek.

Je to on? Je to ona?

Odraz slz ve Vltavě,
světlo na Karlově mostě.
Třes mých rukou.
Oni i one nemůžou toho zastavit.
Udeřil jsem ho - i když jsem nedovoloval!

Udeřil jsem ho - i když jsem prosil: Ne!

Udeřil jsem ho - a potom jsem plakal!

Udeřil jsem ho - nyní je to jen pocit viny.

Noc a plač!

Přemýšlení o minulosti.

Lhostejnost? Ne ...

lhostejnost neexistuje.

Je to prostě menší zájem.

Jen zarmutek, jaký tvoří je pravý,

stejně jako já, jako ona, jako on

a jako tamten.

Udeřil jsem ho...
Neudeři mě zpatky,
měl by pak to udělat.
moc jsem jej ublížil.
Udeřil jsem jej – mám tento obrázek každou noc.
Alkohol, který uvolnil řetězy strachu. Nechtěl jsem.
Slova přítele bych zastavil.

Nechtěl jsem poslouchat.
Je mi to líto. Omlouvám se.

(2010)

v překladu pomohla:  Nikola Grulichová


zpět