Píseň o lidéch mraků

Radostné chvíle stavají se velmi často,

jen ale lidem, kteří přemýšlejí.

To oni otevírají svůj rozum a srdce.

Sahají po myšlenkách uzavřených hluboko
                                                        v mracích.

Jsou podívanou. Nikdo jim nerozumí.
Projevují štestí,

vždyť mají jenom sebe.

i přes dlouhé období trápení.

Nemají strach, protože ho neznají.

Jdou rovně životem.

Nedívají se na boky.
Vztahují sílu těch, kteří tkví v zármutku.

Otevírají okna,
a píseň jejich srdcí přitahuje celé národy.

Jdou každý den k práci.

Ale nejsou znaní přes lidí.

Země - diky něm žije zpatky.

Země - na které, my, žijeme.

(2010)

V překladu pomohla:  Magda Słowik


zpět